Historie knihovny

První zmínky o tom, že se v Týnci nad Sázavou uvažuje o půjčování knih veřejnosti najdeme už v devadesátých letech předminulého století. V roce 1899, brzy po založení Sboru dobrovolných hasičů, se objevují i základy budoucí veřejné knihovny.

V říjnu 1899 byl zvolen zábavní a kulturní výbor hasičského sboru a ten již v prosinci na své členské schůzi shromažďuje první darované knihy pro utvoření spolkové knihovny. Bylo to celkem 33 knih a tento seznam se dochoval.

Na této schůzi je také odsouhlasen první nákup nových knih a je zahájeno půjčování nejprve členům spolku a vzápětí je odhlasováno „ půjčovat knihy veškerým třídám obyvatelstva.“ Základy veřejné knihovny jsou na světě.

Knihovna je umístěna v hostinci „U Korbelů“ v malé místnosti v mezipatře a zde setrvala až do vypuknutí první světové války, kdy většina hasičů musela odejít na frontu. Tím umlká veškerá činnost sboru a na čas i knihovny.

Ale ještě během války si několik místních studentů utvoří „sdružení studujících“ a tento spolek si mimo jiné dává za úkol probuzení kultury v obci a okolí. Brzy rozjíždějí svou činnost naplno a z peněz , které z jednotlivých akcí získávají nakupují knihy. Hasiči jim zapůjčují svou sbírku a půjčování knih pro veřejnost opět ožívá. Tato sloučená knihovna je opět „U Korbelů“, knihy se půjčují jedenkrát týdně za mírný poplatek 10 haléřů za knihu.

V roce 1922 většina členů tohoto sdružení ukončila své studium a tak bylo na valné hromadě rozhodnuto sdružení rozpustit a veškerý materiál poskytnout obci pro spolky a školy.

Knihovnu, která v té době získala slušné množství knih, věnovali obci pro Osvětovou besedu.

Půjčování knih se ujímají učitelé zdejší školy a střídají se v této funkci po celá desetiletí. Po menších úpravách je knihovna přestěhována do kampeličky a později do nově upravené obecní místnosti vedle věže v areálu týneckého hradu (dnešní muzeum). Při stěhování a přebírání bylo zjištěno 741 svazků a po následném vyřazení jich zbylo 556. Poplatek za čtenářskou legitimaci činí 1 korunu a za půjčení knihy se stále platí 10 haléřů.

Po 15.březnu 1939 zasahuje okupace i do činnosti knihovny.

Týnec se rozděluje na dvě pásma a levý břeh Sázavy i s knihovnou se ocitá v zabraném území – cvičišti SS.

Dochází k nucenému vyřazování knih. Zpočátku byla revize a zabavování knih prováděna vyslaným úředníkem přímo na místě, avšak později docházely pouze seznamy zakázané literatury a tehdy se dalo mnohé zachránit. Pro četnickou stanici byl sepsán seznam s patřičnými úpravami a mnoho knih bylo uschováno a tím zachráněno. Tato zakázaná literatura se pilně půjčovala celou válku a byl o ní veliký zájem.

Po osvobození r. 1945 byl provoz knihovny přerušen jen na pár dní. Poslední půjčovní den byl 3.5.1945 a znovuzahájení proběhlo 31.5.1945.

V té době bylo registrováno celkem 1144 svazků. Ztráta za okupace byla jen 50 knih a následně bylo vyřazeno 22 knih německých.

Knihovna dále vykonává svou funkci a je zaznamenán zvýšený zájem veřejnosti, hlavně mládeže. Je jmenována knihovní rada a v roce 1946 jsou založeny první přírůstkové seznamy. I nadále knihovna sídlí v areálu hradu, ale později se stěhuje jedné uvolněné místnosti na farní úřad.

Významným mezníkem v životě knihovny byla léta sedmdesátá, kdy dobrovolného knihovníka nahradil profesionál.

Knihovna se výrazně změnila.Rozšiřují se půjčovní hodiny, prudce stoupá počet knih a tím i výpůjček a následně i čtenářů. Jediná místnost na faře už nepostačuje a knihovna se stěhuje do domu č.18 – dosavadního sídla. Zpočátku zabírá jen dvě místnosti, ale jak jdou léta rozrůstá se postupně do celého patra. Všechny knihy jsou nově roztříděny : beletrie abecedně, naučná systematicky a knihy pro děti a mládež do věkových skupin tématicky. Knihovna plní střediskovou funkci , zpracovává fond i pro řadu knihoven v okolních spádových obcích. Začíná aktivní spolupráce s místními školami a pořádají se besedy, literární pásma, soutěže a exkurze.

Doplňují se mezery ve výběru beletrie, dokupují se slovníky, encyklopedie a další naučná literatura. V 80.letech se fond knihovny rozrostl na 25 tisíc knih, půjčují se i časopisy a denní tisk. Nedávno přidělené a postupně upravované místnosti přestávají vyhovovat prostorově – čtenáři se nemají kam sednout, není kde pořádat akce pro děti, protože dětské oddělení je průchozí, regály se prohýbají pod tíhou knih, vlhké sklady nevyhovují. Následuje složité a nekonečné jednání o dalším rozšíření knihovny.

Situace se řeší – v roce 1997 budova knihovny prošla celkovou stavební rekonstrukcí. Po půlletém provizoriu získává knihovna působivé a příjemné prostředí, kde se dá ve volném výběru umístit podstatně více knih, kde si čtenář najde klidné místo pro prolistování časopisů, a děti mají svou vlastní velkou místnost a neruší tak ostatní.

Zároveň s přestěhováním zahájila knihovna automatizaci výpůjčního procesu, který práci výrazně urychlil a zpřesnil. Byly zakoupeny nové počítače pro on-line katalog i pro přístup k internetu.


Zapsal: Camus, 02.01.2006 v 07:28

kontakt

Městský úřad Týnec n. S.
K Náklí 404
257 41 Týnec n. Sázavou
Telefon: 317 701 431
Fax: 317 701 929
E-mail: radnice@mestotynec.cz
Datová schránka: vrpbfxs

Úřední hodiny
pondělí, středa
8:00 - 11:00 a 11:45 - 17:00

Týnecké vlnění
Týnec na Facebooku
Fotbalový klub Týnec
Hrad a muzeum Týnec nad Sázavou
Zájezdové akce města
Infocentrum
Mikroregion Týnecko
fotbal Pecerady
Tenisový klub Týnec nad Sázavou
CZECH POINT - místo pro získání ověřených výpisů
Středočeský kraj
Portál veřejné správy
Elektronický portál územních samospráv
Regionální informační servis
PID - on-line zastávková tabla
Hospic Dobrého Pastýře Čerčany
Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov
Policie ČR Benešov - informace, zpravodajství

nahoru